1.R běhá jako Tarahumarové

Indiánský běh je druh pohybu typický střídáním běhu a chůze. Dokud daný jedinec může běžet, běží. Jakmile se unaví, zpomalí do chůze, během které si odpočine, aby mohl znovu běžet.

Tímto způsobem se přemisťovali na větší vzdálenosti zejména středoameričtí indiáni Tarahumarové, ve volném překladu „Ti, kteří utíkají pěšky“. Jedná se o skupinu původních obyvatel Ameriky žijících ve státě Čivava v Mexiku.

Inspirováni indiány a také známou skutečností, že chůze a běh jsou tou nejpřirozenější formou lidského pohybu, rozhodli jsme se indiánský běh aplikovat v rámci tělesné a pohybové výchovy v naší třídě 1.R. V průběhu měsíců dubna, května a června se všichni žáci jednou týdně střídali na tříkilometrové trase podél řeky Bečvy. V uvedeném období uběhli/ušli průměrně 25 km na jednotlivce. Základní pravidlo „netlačit na pilu“ a nechat žáky běžet či jít dle jejich možností a chuti slavilo úspěch. Ten okamžik, kdy si žák sám začne střídat běh v chůzi a naopak, je prostě skvělý. Příjemný je i pocit z radostného pohybu na čerstvém vzduchu, propoceného trička či mokrých tenisek. Se závěrem školního roku je namístě našim běžcům Anetě, Kristýně, Milanovi a Dominikovi poděkovat za jejich pozitivní přístup k této zajímavé sportovní disciplíně. Děkujeme.

Jaroslav Staněk